Zbavíme vás obav z focení a pomůžeme vám na fotkách vypadat skvěle.

Fotobook pro Kristýnu začal lajkem na facebooku

Za ty roky focení s velkou spoustou (ne)modelek mám profesionální deformaci. Nebo dar. Na první pohled většinou poznám, jak fotogenický kdo bude a jak budou fotky vypadat. Kristýnu jsem viděl na dvou fotkách (jedna z nich je výše), momentkách. To stačilo, abychom se domluvili nejprve na nafocení fotobooku. Výsledek vidíte níže.

Moje tušení se tímto focením potvrdilo a Kristýnka se stala mojí nejoblíbenější modelkou. Od té doby fotíme často, focení nás oba neskutečně baví a pokaždé uděláme jiné, ale vždycky fantastické fotky. Fotografům přeji ten skvělý pocit, že našli svoji můzu a inspiraci, modelkám přeji to těšení se na další focení, kdy vznikne něco nového, nečekaného a krásného.

Víc o nafocení fotobooku

Na Michala Pavláska jsem narazila úplně náhodou.

Před dvěma lety jsem na internetu hledala fotografa nemodelek, který by zvládl vyfotit i tak nefotogenického člověka jako jsem já.

Dostala jsem se na webové stránky jeho fotostudia a ukázala je rodičům. Otec mi k Vánocům objednal “Dárkový poukaz na focení”, s tím, že jsem mu tvrdila, že fotostudio je určitě v Mnichově Hradišti, a že to máme od nás z Polabí kousek. Nakonec se ukázalo, že to nebylo Mnichovo Hradiště, ale Hradiště Uherské, které je od nás takových dobrých 250 km. No co, chybami se člověk učí a my jsme s mamkou (která má pro moje občasné excesy pochopení) nelenily a rozhodly jsme se, že si z té cesty uděláme hezký holčičí víkend na Moravě.

Na focení jsem přišla nervózní, jelikož jsem ještě nikdy na žádném profesionálním focení nebyla. Nervozita ze mě ale velmi rychle opadla, protože jsem se dostala do společnosti naprosto úžasných a milých lidí – Michala a Jany. Chvíli jsme si povídali, Janča mě nalíčila a šlo se fotit. Pro člověka, jako jsem já, který nad věcmi hodně přemýšlí a který, úplně upřímně, vůbec neměl ponětí, jak se pózuje, jak se má tvářit a podobně, by to za normálních okolností byla noční můra. Michal mi ale se vším poradil, ukazál mi, jak se mám postavit, jak se tvářit. Po 20 minutách focení se, k mému překvapení, z noční můry stala zábava, a já už jsem sama vymýšlela pózy a výrazy. Focení jsem si neskutečně užila. A ty fotky? Když mi domů přišel balíček s fotkami, trošku mě zamrazilo. Michal z toho nefotogenického kuřete dokázal udělat slečnu. Pořád jsem to byla já, ale očima někoho, kdo ve všem najde něco krásného. Byla jsem nadšená. Byly to první fotografie, na kterých jsem se sama sobě líbila. Byl to příjemný pocit.

Dva roky uplynuly jako voda a já jsem tu zase. V Uherském Hradišti, které jsem si mimochodem naprosto zamilovala, ve fotostudiu Michala Pavláska. A proč jsem se sem vrátila? Protože tady se cítím výjimečně, protože fotografie, které odtud mám, hrdě můžu ukazovat známým a protože se vždycky ráda sejdu s tak milými lidmi jako jsou Michal a Janča. Děkuji!

A holky, pokud pořád přemýšlíte o tom, jestli do toho jít, či ne, tak už nepřemýšlejte a jděte do toho!

Rozhodně toho nebudete litovat a budete mít památku na celý život!

Focení Fotobook a kurz pro (ne)modelku které si Kačka pořádně užila.